Navigace
Obsah
O školách a školním vyučování
Za dávných časů, když ještě naše obec málo čísel čítala, nebylo žádné školy u nás, jak ve vsích sousedních. Přece však říci se musí, že předkové naši beze všeho vzdělání nebyli, neboť dle paměti starých lidí, když zde byl rychtářský úřad zřízen, tak ten první rychtář již všecko sám psal, písemně vše řídil a na zámek Náchodský k vrchnosti vše správně odváděl.
Na pomezí Suchovršice v západní a severní stranu leží vesnice Rubenovice, Rokytník a Bohuslavice, v 18. a 19. století všecky poněmčilé, které však ještě v století sedmnáctém ryze české byly. Tehdejší držitel panství Ždíreckého hrabě Antonín Špork, chtěje na svém panství Němce míti, zakládal školy po vsích. Tak i v Rokytníku škola zřízena byla a v ní i na farním úřadě řeč německá se obyvatelům vnutila. K Rokytníku přiškoleny byly obce Rubenovice a Bohuslavice, a tak tam od té doby přebývali Němci. Tak vetřel se hrubý ten skot do vlasti naší ku zkáze Čechům strojený.
Líbil se pořádek školní v Rokytníku občanům suchovršickým až na řeč, neboť předkové zdejší milovníci jazyka svatého Václava byli, ač jim dosti vysmíváno a pokoušíno bylo od Němců i od některých zdejších . Jakýsi starý vojín, chtěje se zavděčiti a pochlubiti, započal též činiti o vzácnosti jazyka německého. Chtěl zříditi k tomu účelu školu v čísle 34 a hospodář Antonín Kolmon jemu nápomocný byl. Ale většina zvítězila a nedošlo na to.
Roku 1764 byla za příčinou malé místnosti ve škole úpické a obtížné do Úpice cesty, zvláště při rozvodnění se Úpy, zřízena v Suchovršicích za učitele Josefa Součka exkurrentní škola. Úpický učitel měl udržeti pomocníka, jenž po celý rok v létě odpoledne a v zimě dopoledne v Suchovršicích vyučoval. Za to uvolila se obec k náhradě 20 zl. R.č. ročně platiti. Až do roku 1781 udílelo se školní vyučování v pazderně od čísla 34 Josefa Kolmana. Pazderna stála na poli „Na cikánovským“ pod Klůčkem nad cestou ke Zbylou.
Václav Tomeš z čísla 66 chodil též po několik roků do této školy a když k vojsku odveden byl, v tom čase učil starší konšel. Když rodičové Tomšovi pro zármutek brzy po sobě zemřeli, připadlo léta 1781 starším občanům, že by do návratu Václava z vojny mohlo se v tomto příbytku vyučovati. I svolilo se a učilo po celých 14 roků, až on z vojny přišel, a potom skrze vědomosti jeho učil zde on sám po mnohá léta co kantor. Od roku 1781 majetník školní světnice od obce 10 zlatých, kus obecní louky a 2 sáhy dříví na vytápění školy dostával.
Roku 1790 čítala škola suchovršická 37 školních dítek – 23 chlapců a 14 děvčat, z nichž 15 pilně, 11 nedbale školu navštěvovalo, 11 do školy ani nechodilo.
V časech těch bylo milo mezi mládež do přástev přijíti, neboť také zpěvu se ve škole učilo, a tak odrůstala mládež a vyvinovali se z ní pořádní lidé. Bratří onoho Tomše v 66. čísle byli v čísle 24 a 27. Tito sepisovali mnohé písně, ku příkladu písně pohřební a jiné, a začal spolek zpěvácký, do něhož přistupovali jiní umělí lidé, zejména z čísel 53, 63, 10 a 60 a jiných více.
V této době jest dán řediteli kůru v Úpici, ale také za tím účelem, aby v Suchovršicích několik půldnů týdně vyučovati mohl. I zřízena léta 1825 školní světnice, kde by se klidně učiti mohlo, neboť u Tomšů se provozovalo též tkalcovství při vyučování. Antonín šafránek z čísla 6 propůjčil k tomu svoje stavení, neboť všecka pohodlnost se u něho peo ten čas shledala. I učilo se v čísle šestém okolo padesáti roků. Majetníky čísla 6 byli do roku 1943 Jan Šafránek a od téhož roku Františku Adámkovi ze Zábrodí přináleželo.
Roku 1837 čítalo se 77 školních a 43 opakovních dítek.
Roku 1859 pro stáří a slabost úpického učitele Antonína Mojžíše musil podučitel vyučovati celodenně ve městě a proto v Suchovršicích polodenní vyučování konati nemohl. Z té příčiny navštěvovali od 1. května 1859 žáci suchovršičtí školu v Úpici. Od roku 1862 vyučovalo se v zimě opět v Suchovršicích.
Roku 1871 povolila zemská školní rada zřízení jednotřídní školy v Suchovršicích a tím obec naše od Úpice odškolena. Dnem 1.října 1872 prohlášena obecná škola nacházející se v čísle 6 za samostatnou a definitivní.¨
Roku 1872 a to dne 9. března přistěhoval se do Suchovršic na stálé ubytování studovaný učitel František Balcar.
Mnoho let před tím žádný učitel zde nebydlel, ale docházel sem z Úpice. Nejprve několikrát v téhodni (týdnu), po tom každý den půldne a když se již mnoho dítek shledalo, pětkrát za týden až do roku 1872, kdy konečně přičiněním zdejšího výboru obce svého učitele na stálý byt obdržela a učilo se v čísle šestém u Adámků. Před ustanovením školy v roce 1872 museli často zdejší děti pro nedostatek učitelů do Úpice choditi. Výše jmenovaný první učitel nepobyl zde ani celé dva roky a o prázdninách roku 1873 odstěhoval se do Malých Svatoňovic.
V letech 1873 až 1874 za starosty Jana Rosy z čísla 63 a radních Josefa Šrejbera a Kristiána Prouzy číslo 26 povolena byla obci z okresního školního fondu částka 1763 zl. 75 kr a subvence v částce 2000 zl. a na jaře započalo se stavbou školy číslo 108. Do podzimu 1874 byla škola dokončena. V tom čase bylo již 60 dětí v Suchovršicích. Dne 15 listopadu 1874 byla nová škola za velké účasti obecenstva slavnostně vysvěcena. Světící obřad vykonal Ignát Matouš, administrátor v Úpici, a slavnostní řeč měl František Pecka, kaplan v Úpici. Při této slavnosti zpívali učitelové za vedení řídícího učitele a ředitele kůru v Úpici Jana Smetany, bratrance hudebního skladatele Bedřicha Smetany.
Dne 25. listopadu 1874 byla škola veřejně přijata zástupci okresního hejtmanství a okresní školní rady. První učitel v této nové škole byl Karel Tittelbach a pobyl v Suchovršicích do roku 1876. Roku 1875 založil školní kroniku. Po něm přišel učitel Emanuel Míl, rodem z Úpice, správný a řádný vlastenec, a byl zde též jen tři roky. Z jara 1879 umřel na souchotě.
Od 2. listopadu 1891 počalo se vyučovati v naší škole ve dvou třídách. Druhou třídu vyučoval výpomocný učitel František Vik.
Dne 17. září 1894 navštívil naši školu tehdejší místodržitel Království českého hrabě Thun Hohenstein, který se podepsal do školní pamětní knihy.
18. května 1895 zemřel řídící učitel Alois Rosenauer aniž by naši ves a školu poznal. Zesnulý byl v Suchovršicích od podzimu 1894, byv na to místo vážně churav přeložen z Proseče. Zemřel ve 48. roce svého věku.
Dne 8. února 1897 zemřel zdejší mladší učitel Rudolf Kriebig.
Počátkem školního roku 1898 – 1899 počali choditi z naší obce 3 žáci do měšťanské chlapecké školy v Úpici.
Dne 9. října 1904 koupila obec od Josefa Rosy číslo 63 pozemek pro novou školu za obnos 1804 K. V létech 1905 až 1906 na tom pozemku postavena nová škola za obnos 44.841,03 K. Na svém průčelí nesla nápis:
Bohu – Vlasti – Králi.
Kolaudace nové školy byla vykonána dne 14. září 1906. Přítomni byli okresní hejtman Schöpfer, okresní školní inspektor Jan Pelikán, okresní geometr, okresní lékař, pak místní obecní zastupitelstvo a školní rada.
Dne 28 září 1906 na den svatého Václava byla nová škola slavnostně vysvěcena. O půl deváté hodině po církevních obřadech ve staré škole bral se průvod školních dětí, obecního zastupitelstva, sboru dobrovolných hasičů, jiných spolků a ostatních občanů a děkanem úpickým Janem Dvořákem za zpěvu písně Svatý Václave k nové škole. Pak vysvěceny byly všechny místnosti nové školy. Na to promluvil starosta Antonín Záruba o průběhu stavby školy a účelu jejím a ke konci řeči odevzdal klíče od školy zatímnímu řídícímu učiteli Jaroslavu Tomáškovi. Pak promluvil pan děkan delší řeč. Po řeči byla sloužena slavná mše svatá v první třídě, kde k tomu cíli zřízen byl za pomoci mnohých skvostný oltář.
Dnem 1. září 1907 nastoupil na místo řídícího učitele Josef Šrejtr.
V srpnu 1909 byly se školy sejmuty cementové tašky, kterými byla pokryta střecha školní budovy, a nahraženy asbestovou krytinou „eternit“, protože pod taškami zatékalo.
Dne 19. dubna 1914 zemřel dlouholetý učitel v naší škole Jaroslav Tomášek. Pohřeb byl 22. dubna.
Usnesením c. k. Zemské školní rady z doku 1915 dne 14. února rozhodnuto bylo, aby při škole zdejší třetí definitivní třída postupná ihned se otevřela.
