Navigace
Obsah
Klub důchodců
Proč se scházíme v Klubu důchodců?
Jistě mnozí z našich občanů občas v minulých létech zahlédli skupinu známých suchovršických tváří – babiček a dědečků – jak se v odpoledním čase ve čtvrtek toulají, někdy čiperným, jindy rozvážným krokem po stráních, lesních cestách a pěšinách kolem naší vesničky. Asi jste si mnozí říkali: „Co je k tomu vede, že raději nedělají něco doma?“ Jednoduchá odpověď. Ti lidé mají k sobě blízko, někteří se stali přáteli až v tom důchodcovském věku, mají si co říci o historii Suchovršic, o životě za jejich mládí a dnes. Musím říci, že tyto chvíle každého z nás obohacují. Ať už jsme chodili jako „vycházkáři“ nebo později do Klubu důchodců. U zrodu této činnosti byla už v roce 1983 paní Jiřina Burdychová
Procházeli jsme mnoha chodníčky kolem Suchovršic, později i v širokém okolí Úpicka. Tedy nejen k Baldově studánce, ku prameni Zbylovky, na Kočárek nebo na Velbabu. Od roku 1993, hlavně v létě a na podzim, jsme začali znovu „objevovat“ různé koutky kolem Havlovic, Trutnova a Jestřebích hor. Troufli jsme si také na půldenní i celodenní výlety např. na Žaltman, Boušín, na Turov nebo na Paseky. Na taková místa jsme dorazili vlakem, autobusem, ale vždy s pořádnou porcí i 10 km pěšky. Návraty ze vzdálených míst jsme řešili tak, že v podvečer pro nás vždy k nějaké příjemné hospůdce přijeli naši mladí auty. Např. na Boušíně nás bylo 45, na Turově 35, z Radvanic do Markoušovic přes Paseky nás putovalo 30. A o prázdninách vždy s vnoučaty. Několikrát byly naším cílem Krkonoše.
Tato činnost v poslední době ochabla. Je nás už pár více než osmdesátiletých, těch mladších sedmdesáti let je pomálu. Zato se však od října do dubna pravidelně scházíme ve čtvrtek odpoledne v klubovně ve škole, kterou máme propůjčenou od obecního úřadu. ‚A bývá nás nyní vždy 15 až 25. Někdy u kávy nebo čaje vyslechneme zajímavé čtení z historie Podkrkonoší či Jiráskova kraje. A máme si vždy co říci o zdraví, o životě a problémech obec a Úpicka. Teď už třetí rok máme i ve čtvrtek možnost vypůjčit si v knihovně časopisy a knihy. Také známé „tajné výlety“ organizované paní Jaroslavou Matýskovou se konají v rámci klubu důchodců a byly přístupné všem důchodcům a občanům.
V současné době se nám nedaří pozvat mezi nás mladší, tedy čerstvé důchodce, alespoň k občasné návštěvě. Je to známý generační problém. Pro šedesátníky jsou sedmdesátníci už staří a to někdy i jen pro přátelskou besedu nad šálkem čaje. Chápeme je. Věřím, že za deset či patnáct let tu bude klub důchodců také a to se zcela jinými tvářemi – těch dnešních šedesátníků i mladších.
Vladimír Vik
