Navigace
Obsah
Pověst o dolování
V jedné z knih starého archivu v krajském městě Hradci Králové je prý uchován zápis, že již roku 770 byl v Suchovršicích založen důl na zlato a že to byl první důl toho druhu v Evropě.
Trutnovská kronika uvádí pověst, že v roce 1056 našel Petr Sauchen u nově založené osady doly na zlato. Ve starých listinách je prý psáno, že horníci nosili na svých oděvech zlaté knoflíky. Když jednou v šachtách sesutou zemí pohřbeni byli, ustalo se od dalšího dolování.
Bartoloměj Svatoňovický, pán na Svatoňovicích a Zálesí, chtěl obnoviti rudování v dolech suchovršických. Když však havíři při kopání kostry svých zasypaných předchůdců nalezli, tu zděsili se jich a zpěčovali se dále kopati, i musil Svatoň svého úmyslu se vzdáti.
V polovici 17. století i kníže Octavio Piccolomini do Suchovršice horníky k hledání rudy poslal, sám několikráte Suchovršice navštívil a slévárnu na rudu shlédl, kteroužto po tři léta na panství svém pilně mnohým nákladem hledati a kopati dal. V roce 1639 pro tehdejší válku museli od těžby upustiti, když rudování bez valného prospěchu bylo.
Kolem roku 1858 probíhala se opět bez výsledku šachta několika havíři ve skále u Lhotek, v níž se před časem zlato dolovati mělo. Šachta ta 10 sáhů čtverečných míti má.
——————–
Pověst o těžbě stříbra v Suchovršicích uvádí, že ve druhé polovici 15. století za pána Náchodského, co na Kladsku přebýval, stříbro se u nás dobývalo. Poblíž Zmoklin nad Suchovršicemi je oudolíčko Karbanka a tam průchodek přes dvě stě loket dlouhý dovnitř vrchu vápenatého se nacházel, ve kteréžto štole stříbro dobýváno býti mělo.
Při stavbě železnice roku 1868 dalo podnikatelstvo svatoňovické šachtu tu vyčistiti a obnoviti, jíž podminováno pole jednoho majitele, jenž znal ve svém mladistvém věku dělníka koželuha, kterýž tenkrát ještě pomáhal při dolování. Kutací pokus podnikatelstva dráhy skončil neúspěšně.
