Navigace
Obsah
Historický vývoj obce
Před 12. stoletím nelze pro nedostatek věrohodných zpráv organisaci správního zřízení ve zdejší krajině sledovati. Vedly tu stezky v pohraničním hvozdě a při nich strážnice: v Suchovršicích, na Bohdašíně, ve Strážkovicích, v Zálesí, ve Střítěži. Od Rtyně k Úpici vedla poboční stezka „Trhovka kladská“. Na Úpě při stezce byl brod (u Sychrova) a ten byl patrně původem založení trhové osady a pozdějšího městečka Úpice. Jinak nejstarší osazení bylo v Batňovicích, v Zálesí a ve Svatoňovicích, což dokazují valy a tržiště a jména některých pánů jejich.
Ve 13. století kolem roku 1270 založen hrad Vizmburk na obranu proti nepřátelům, především Tatarům, a správa okolní krajiny ze Svatoňovic převedena tam. Obvod zboží Vizmburského byl: Úpice (jediné městečko), Batňovice, Bohdašín, Bohuslavice, Bohušín (kostel), Brusnice Německá, Havlovice, Kyje, Libňatov, Maršov, Petrovice, Radeč, Rtyně, Rubínovice, Sedloňovice, Slatina, Studenec, Suchovršice, Svatoňovice, Zálesí (kostel), později Kostelec a Lhota za Kostelcem.
V 15. století spojeno zboží Vizumburské s Náchodským. Vrchní správa byla v Náchodě, avšak v Úpici sídleli ode dávna někteří úředníci – ve dvoře sychrovském šafář, lesník, polesný, pivovarní, duchovní správce apod.
V měsíci červnu roku 1421, kdy sbírala se vojska domácí proti nepříteli, vtrhli Slezáci do Čech směrem k Úpici. Povraždivše bezbranné obyvatelstvo městečka i okolních vesnic a dvorců, drancovali a plenili na všech stranách a co vzíti nemohli, zapálili.
Když život svůj dokonal Jan Žižka z Trocnova, využil nesvárů v národě českém panující vratislavský biskup Konrád, vtrhl v měsíci srpnu 1425 s větším počtem vojska svého do Čech, pohubil Náchod a vypálil všechny vesnice v okolí odtud až ke hradu Vizmburku. Odtud táhl k Úpici a zde, jakož i v okolí jejím až ke Trutnovu vraždil a pálil, nalézaje v krajině té u katolických pánů Hynka z Dubé, seděním na Červené Hoře, a bratra jeho, seděním na Adrspachu, hojné opory.
Jako mnohá jiná místa v Čechách trpěla i naše obec ve válce třicetileté nájezdy vojsk domácích i cizích, zejména švédských. Dne 20. ledna 1627 vrazili sem od Frýdlantu Švédové a vydrancovali co mohli.
Roku 1632 v den 17. října Švédové vtrhli náhle i do Úpice, plenili opět, faráře Bernarda Sýkorského jali, svázali a na faře do neděle střehli. Když jimi trýzněn jsa 600 dukátů vyplatil, tu přivázali jej ke koni a uháněli s ním přes Skalku. Ve Zmolinách nad Suchovršicemi konečně ho z bambitek zastřelili.
Po bitvě na Bílé hoře připomínají se Suchovršice jako obec patřící k panství Náchodskému, zabavenému Albrechtu Janu Smiřickému, svobodnému pánu ze Smiřic, pánu na Kostelci nad Černými Lesy, Dubu a Náchodě, který panství toto držel společně a nedílně s blbým bratrem svým starším, Jindřichem Jiřím, po jejich otci Sigmundovi.
Cenným pramenem k dějinám stavu selského je tak zvaný Tereziánský katastr, jež obsahuje přiznávací tabellu z roku 1713 a okulární visitace z roku 1721.
Při pozemkovém katastru z roku 1714 u osady Suchovršice poznamenáno jest: Při této vesnici ani čtvrtý díl v takových místech neleží, kde by se pluhem orati mohlo, nýbrž jeden vrch nad druhým, mezi samými kryblicemi a drobným kamením leží, kdežto se mrva v putnách donášeti a na kolečku vyvážeti musí. K tomu země lehká, písčitá, která se ani na dva prsty orati nemůže a kdežto obilí pojednou do roka vyprahne, také od dlouho ležícího sněhu vyležené bývá. Jestli pak které stýblo zmnoží do drobného klásku, zrno nemnoho větší než kmín jest, a potom z mandele po 2 – 3 čtvrtcích vydává, což bídná živnost jest.
Josef II zavedl patentem ze dne 20. dubna 1785 katastr Josefínský. Každý pozemek obdržel své číslo topografické. Pro každou obec sdělány seznamy pozemků, rozvedených dle tratí. Kvota zdanění určena 13% hrubého výnosu.
Patentem Františka I ze dne 23. prosince 1817 zaveden katastr stabilní. Výsledkem měření katastrového, jež zakončeno roku 1843, jsou mapy stabilního katastru.
Do roku 1850 byla vrchní správa na zámku v Náchodě. Roku 1850 1. února připadly Suchovršice k podkraji Trutnovskému.
